Mysl je úžasné místo. Vše co chci, v ní najdu.

Únor 2012

Modrý kámen, část 2

21. února 2012 v 23:47 | Draconis |  Somnium fantasy orbis
"Paní, ten čaroděj pořád dělá jenom problémy!" zařval kapitán Firck, když vběhl Anně do stanu a málem jí porazil stůl s mapami válečných tažení.
"Fircku, je tu teprve druhý den, a dělá problémy jenom podle tebe, ostatním se to líbí.." snažila se ho uklidnit.
"Ostatní jsou jenom banda ožralů! Podpálil mi stan a je ani nenapadlo ho začít hasit!" rozeřval se tak nahlas kapitán, až se několik kolemjdoucích zastavilo a začalo zvědavě poslouchat za stanovou plachtou.
"Víš co? Já za ním půjdu, a ty naoplátku odejdeš na druhý konec tábora, ano?" navrhla mu netrpělivě Anna.
"Ano, paní" zasalutoval a odešel.
"To je idiot..." zamrmlala si potichu. Šáhla si do kapsy pláště, bylo tam, vždycky tam bylo, od té doby, co si to u ní zapomněl ten čaroděj alá zloděj skoro před patnácti lety. Její dračí vejce. Odhrnula vchodovou plachtu a musela se pousmát, vojáci dělali úplně všechno, co nějak souviselo s porušováním a narušováním morálky. Rozhlédla se kolem po praporčíkovi Morrinovi. "Tede, kde je ten ospalec?" zavolala na něj hned co ho uviděla.
"Myslíš Nessieho? Ten spí támhle," ukázal na nedaleký strom. "Pošli ho ke mně," odvětila mu na to a vešla znovu do stanu.
*********** za pár minut ************
Přivrávoral k ní ani ne za pět minut, což byla jedna z jejích oblíbených vlastností praporčíka Teda Morrina, schopnost dokonale pohrozit mužům k větší rychlosti. Hned co Morrin vyšel ven, ukázala Nessiemu na volnou stoličku před tou svojí. "Tak za prvý, proč tak vrávoráš?" začala rozhovor.
"Ten blbe..teda miláček mě schodil ze stromu" na důkaz svých slov si promnul naražené rameno. "Aha..víš proč si tady?" pokusila se o přívětivý úsměv, který spíš vypadal jako úsměv velblouda, "ani nemusíš hádat, jsi tu teprve druhý den, a už si na tebe stěžuje kapitán Firck, a já tohle promlouvání do duše využiju k seznámení, nemůžeš si sundat tu kapuci?" Nečekala, až to udělá on sám, a doslova mu jí strhla. Potom se zarazila a naklonila se blíž k jeho obličeji. Instinktivně si zajela rukou do kapsy, kde měla dračí vejce. "Ale. Tohle není možný," vykoktala ze sebe, "víš, co sis u mě minule zapomněl?"
"Co? Peníze, mozek nebo co?" zatvářil se velice nachápavě.
"Ne," vytáhla z kapsy vejce a dala mu ho těsně před oči, "tohle".
Začal se usmívat. "Takže peníze ne" řekl s idiotským úsměvem od ucha k uchu.
"Peníze opravdu ne, ale musíš mi vysvětlit pár věcí," dala si vejce zpátky do kapsy, "jakto že jsi tady? Tohle je armáda Její výsosti Tenebrae, tady obyčejně nenajdeš někoho tak hez..ospalýho jako ty," málem si dala facku za tu pitomost co vymyslela místo slova hezkýho, "většina z těhle vojáků okolo v životě neviděla draka, natož jeho vejce a ty si jedno vytáhl z rukávu," chtěla pokračovat ještě dál, ale to jí skočil do řeči:
"No jo no, to sem já" idiotský úsměv se pomalu změnil v hrdý.
"Byl si vlastně přijatý normální cestou, nebo si se tady prostě rozhodl objevit?" rezignovala s vysvětlováním a začala s ptaním.
"To ne já," zašklebil se na ní " to osud".
Odněkud z dálky se ozval výstražný roh, důstojníci začali vydávat rozkazy a Anna chtě nechtě vyběhla ze stanu podívat se, co se děje.

Bludičky

21. února 2012 v 22:43 | Draconis |  Bytůstky
Bludičky jsou duše zemřelých, které čekají u bažin, atd.. na kolemjdoucí, aby je mohly nalákat k sobě, nebo jim pomoct najít cestu z lesa, bažiny...když se jim ten kolemjdoucí zalíbí. Můžete si být stoprocentě jistí, že vám něco provedou, když na ně zapískáte, nebo jenom půjdete kolem a budete si pískat. Ochranou proti nim jsou chlebové dropky nebo když na ně hodíte nůž, nic vám ale nemůžou províst, když máte na sobě košili na ruby.